Studuji dějiny slovanské a vojenskou historii Československé armády. Pro mě jsou dějiny zrcadlem do budoucnosti. Vše, co se kolem nás v životě děje, má svůj neodvratitelný koloběh. Úplně stejně, jako se točí vesmír, točí se i naše osudy. To, co zažívaly generace před námi, nás teprve čeká.
Myslíme si, že jsme ve 21. století a že lidé už mají chytré telefony, dokáží si vše najít a nic se nemusí učit, protože pan Google jim to řekne. Na placení mají kouzelné prsteny, a přitom se lidé z dějin stále nepoučili. Proto si je stále musíme opakovat. Myslím, že kdybychom se naučili číst v dějinách, o mnoho lépe by se nám tady žilo.
Moderní odpustky a devastace Evropy
Co potřebuje taková zeleň, strom nebo tráva k životu? Skoro nic, jen klid a čistou matku přírodu. A přitom se dnes najdou šejdíři v EU, kteří obchodují zase s odpustky – říkají jim emisní povolenky. Čím jsou tito byrokraté výjimečnější než dva středověcí papežové? Ti samí imbecilové chtějí, aby jim Čechové na dalších 30 let totálně zničili Evropu, i když už dnes si tu Evropu sami předdevastovali.
Tichá voda břehy mele
Myslím, že české plémě je zřídka umírněné, zřídka utrakvistické, zato radikálních je v něm mnoholi. To, že národ zatím mlčí, neznamená pohodu a klídek. To znamená, že tichá voda břehy mele. Obrození 2.0 bude pro současnou Evropu smrtelnou ránou z milosti. V podstatě ti, které jsme si vybrali, odvádí pro nás od roku 1990 tu „nejlepší“ destrukční práci.
Utíkám od této reality všedních dní. Pro mě nejlepší azyl před tímto světem je les, příroda, ticho a vesmír. Tam ten koloběh ještě dává smysl.